Plány do budoucna
Poznámky k obsahu stránek
O autorovi
Ačkoli je Evropa doslova rájem každého milovníka opevnění, informací je na českém webu dostupných jen nepatrné množství. Leccos lze najít v knihách, věnovaných některým pevnostním systémům a v článcích, které v posledních 20 letech vycházely v různých časopisech, především ATM. Tyto materiály se však věnují především historickým a technickým otázkám opevnění a pro zájemce o jejich návštěvu je zde informací poskrovnu, tím méně pak informací aktuálních. S odstupem času také nemusí být jednoduché se k nim dostat. Někteří bunkrologové mají zajisté velmi dobré znalosti a knihovny plné fortifikační literatury, zatím se však nikdo o informace příliš nepodělil. Možná jezdí za opevněním do zahraniční jen profesionálové, kteří moji stránku nepotřebují, přesto mi připadá, že by základní informace na Internetu být měly.
Mnohé lze zjistit na stránkách zahraničních, jakož i v cizojazyčné literatuře, ne každý je však zvyklý pracně doloval útržky údajů z francouzských, německých, italských a bůhvíjakých ještě textů a drahých knih, které jsme s kolegy často sehnali jen náhodou. Takto přehledně, s mapami a plánky, ostatně není na zahraničních stránkách zpracována většina toho, co je už v tuto chvíli najdete zde.
V „zápisníku“ by se tedy měly objevit především praktické rady pro zájemce o návštěvu zajímavých úseků evropských stálých opevnění, založené na osobních zkušenostech autora (případně autorů). Tedy doporučení, jak na patřičné místo dojet, kde zaparkovat, jak najít objekty, které z nich navštívit především a v neposlední řadě také upozornění, zda hrozí nějaké nebezpečí, ať už uvnitř objektů v důsledku nedokončených stavebních prací či destrukcí nebo v jejich okolí ze strany nepřejícného obyvatelstva a ozbrojených složek. To jsou vesměs věci, které jsme při našich výpravách zjišťovali až na místě, jakkoli podrobné odborné podklady jsme měli k dispozici. Právě minimální možnost zjistit něco konkrétního, co by pomohlo při plánování expedic a na druhou stranu obrovské množství materiálů a poznatků, které si lze přivézt přiveze z úspěšné výpravy, byly hlavním motivem k vytvoření této stránky.
Až na výjimky jsou texty výsledkem jediné návštěvy daného úseku a samozřejmě nemusí odpovídat aktuálnímu stavu, takže velmi uvítám zpřesnění nebo doplnění od jiných kolegů bunkrologů, které je možné psát přímo jako komentáře k článkům.
Informace o historii opevnění a technických otázkách budou v textech zmíněny jen v nutné míře, i když tato část článků se s postupem rozšiřuje. Literatura (včetně odkazů na zahraniční webové stránky) bude k článkům uváděna pouze v případě, že se týká konkrétního úseku opevnění nebo pevnosti. Obecnější informace, především ohledně historie a geografie jsou často čerpány z nejrůznějších útržků na webu, které nemá smysl citovat.
Další rozvoj stránky bude záviset na to, kolik budu mít na její přípravu času (a toho mám spíše čím dál méně). V tuto chvíli (říjen 2009) je na stránce zpracováno asi 60% našich expedic (chybí mimo jiné Pomořanský val, Komárno, Toruň, Verdun, Krakov a Modlin). Zpracování severovýchodní Maginotovy linie, kde jsme (s výjimkou dvou) navštívili všechny tvrze a k níž mám velmi bohaté podklady, je otázkou hodně vzdálené budoucnosti, pokud k tomu vůbec dojde. Totéž platí i o Meziříčním opevněném rajónu, který jsme navštívili dokonce třikrát, z toho dvakrát jsme jej prošli pěšky.
Předpokládám, že do února 2010 se zde objeví ještě nějaké nizozemské opevnění, rozsáhlý materiál o pevnosti Antverpy a pro zpestření též článek o opevnění Brna. Pak začnu zpracovávat výsledky letošní expedice do Belfortu a Alp (okolí Bardonecchie, Fenestrelle, Bourg. St. Maurice), což se protáhne do léta. Z posledních let zůstane nezpracována část opevnění ve Východním Prusku, v Belgii a Nizozemsku. Zpracování důležitého tématu pevnosti Verdun se zatím odkládá, nejspíš na zimu 2010/2011.
Pokud jde o plány ohledně dalších expedic, pak uvažujeme s kolegy o Dánsku a Švédsku a stále nám zůstávají Alpy, jako nevyčerpatelná zásoba opevnění. Také jsme dosud nebyli v Přemyšlu a na Molotovově linii v jeho okolí (snad se Poláci s dálnicemi trochu vytáhnou).
1. Plánky a mapy k článkům jsou maximálně jednoduché, byť mám většinou podklady, které by je umožňovaly udělat podrobněji. Přesto je jejich příprava poměrně pracná. Dávám však v tomto směru přednost rychlosti, neboť bych nerad postupoval tak, že zveřejním za půl roku jeden článek, byť se skvělými mapami a plány.
2. Fotografie ze starších expedic, především před rokem 2002, kdy jsme v často obtížných podmínkách fotili na kinofilm obyčejnými kompaktními fotoaparáty, nejsou právě nejlepší a také jejich výběr je malý. Naopak v poslední době se díky digitálním zrcadlovkám kvalita výrazně zlepšila a také děláme několikanásobně víc snímků, takže je z čeho vybírat.
3. V řadě případů se při psaní této stránky potýkám se skutečností, že česká terminologie pro určité pevnostní systémy není zdaleka kompletní a někdy je velký problém použít zažitá pravidla pro popis skutečností, které vycházejí z úplně jiných principů, než u československého opevnění. To se týká především opevnění italských. Tam, kde se už o opevnění psalo, snažím se držet stávající terminologie, která se ustálila především díky rozsáhlé publikační činnosti Vladimíra Kupky a odchyluji se od ní jen zřídka.
4. V tuto chvíli (říjen 2009) jsem autorem naprosté většiny článků a všech drobnějších textů a tabulek. Výjimkou je pět článků, které napsal Radek Hrabčák a článku o Kotoru od Jana Pavla.
5. Čtenáři, kteří by měli dojem, že texty jsou nestravitelné, případně, že některá fakta jsou notoricky známá, by si měli nejprve uvědomit, že nejde o texty, jaké se publikují v odborných časopisech. Jde v první řadě o cestovní průvodce a až budete hrabat nějakým křovím, teprve oceníte informace, kde nechal tesař díru v plotě a kde mají zlého psa, což na monitoru počítače tolik nevyzní.
6. Odkazy na webové stránky zásadně směřuji na jejich titulní stranu, neboť jinak hrozí nefunkčnost odkazů v případě změn struktury odkazovaných stránek. Některé odkazy jsou samozřejmě již nefunkční.
7. A na závěr – omluvte prosím nejrůznější překlepy, dělám vše sám a vlastní chyby se snadno přehlédnou.
Jméno: Ondřej Filip, nar. 1974
Bydliště: Jilemnického 182, 562 01 Ústí nad Orlicí
Kontakt: o.filip@worldonline.cz
Jsem redaktorem časopisu Novodobé fortifikace (momentálně se nacházejícího ve stavu zimního spánku). Zajímám se o opevnění z meziválečného období a také opevnění fortová, především z doby nástupu betonu a pancíře. Už deset let jezdíme s kolegy z časopisu po zahraničních opevněních, především Maginotově linii, italských opevnění v Alpách a nejrůznějších opevněních v Polsku (německých, polských, pruských atd.). Dost času jsme věnovali například německým festům nebo francouzským fortům.
Členové expedice "Slovinsko 2004" nadšeně fotografují nedokončený typový objekt. (RH)
Zatímco členové expedice "Atlantický val 2003" zkoumají možnost, jak se vyhnout hlavnímu vchodu, za rohem objektu se vynořuje další francouzský civilista, aby znečistil poslední suché místečko na zdi pod ním.
