Pohled na fort Punta d´Ostro situovaný na špici poloostrova Prevlaka. Jako jediný z významnějších rakousko-uherských fortů se dnes nachází na území Chorvatska. .	Jádrem fortu Punta d´Ostro byl několikapatrový reduit s kasematami pro 9 cm kanóny.	Vzhledem k zastaralosti fortu Punta d´Ostro došlo před první světovou válkou k výstavbě dalších menších pevnostních objektů na poloostrově Prevlaka. Zde pohled na strop baterie s postaveními pro děla (pravděpodobně) ráže 8 cm, která se nachází blízko původního fortu.	foto: Jan Pavel 2006 a 2008
	Jádro fortu Mamula představuje mohutný několikapatrový reduit. I přes své značné stáří (150 let) se dochoval ve výborném stavu.	Jedno ze dvou pancéřových pozorovacích stanovišť, která byla dodatečně zastavěna do fortu Mamula. Tento typ pancéřového prvku byl instalován pouze v pevnostech Pula a Kotor.	Druhé z pancéřových pozorovacích stanovišť na fortu Mamula bylo instalováno do objektu přistavěného na strop duté traverzy ležící v ose fortu.
	Z trojice tří fortů vybudovaných v 50. letech 19. století k obraně vjezdu do Kotorského zálivu, je Mamula rozhodně největší. Tvoří ho dvě části: vpředu kasematový dělostřelecký trakt, vzadu kruhový reduit.	Pohled z moře na fort Arza, který chránil východní vjezd do Kotorského zálivu. V období první světové války byl již beznadějně zastaralý a v obraně rakousko-uherské základny se s ním nepočítalo.	Fort Arza představuje svým stavebním řešením modifikaci maxmiliánské věže. Obdobné stavby ze stejné doby vytvořily vnitřní fortový prstenec druhé rakousko-uherské námořní základny v Pule. Velikost stavby vynikne v porovnání se stojícím osobním automobilem.
	Jedno ze dvou pancéřových pozorovacích stanovišť baterie Lustica. Stanoviště je situováno mezi postaveními 15cm kanónů. Zajímavé je dochování originálního plechového obložení, které bylo pro rakousko-uherské pevnostní stavby z období před první světovou válkou charakteristické.	Pohled na stropní desku baterie Lustica, na které jsou situována postavení pro 15 cm kanóny. Ta jsou od sebe oddělena traverzami, přičemž na dvou z nich jsou instalována pancéřová pozorovací stanoviště.	Pohled z Kotorského zálivu na dva pevnostní objekty z různých období. Vpravo na svahu se nachází rakousko-uherský blockhaus Lustica, vlevo u vodní hladiny kavernový úkryt pro válečnou loď jugoslávského námořnictva.
	Uzávěrový fort Trinita chránící důležité horské sedlo přímo nad Kotorem. Za půlkruhovým kasematovým traktem pro 9 cm děla vystupuje čtvercová věž, plnící funkci reduitu.	Pohled z týlu (z přístupové cesty) na věžový fort Goražda. Na stropnici objektu jsou vidět vedle části vrchlíku věže Gruson také tři betonové objekty dostavěné v roce 1915. Horský masiv v pozadí demonstruje složitý terén v okolí Kotorského zálivu.	Pěchotní postavení situované na levé straně stropnice fortu Goražda. Před betonovým objektem z roku 1915 lze vidět špičatý tvar vrchlíku pozorovací věže Škoda. Vpravo se rýsuje část města Kotor.
	Levá pozorovací věž Škoda fortu Goražda a dodatečně přistavěný betonový objekt. Věž má odhalenou část předpancíře.	Dominantou fortu Goražda je bezpochyby otočná věž pro dvě 12 děla od firmy Gruson. Vzhledem k tehdejším technologickým omezením musela být složena z několika kusů pancéřových dílů.	Výzbroj fortu Goražda tvořily i 12 cm kanóny v kasematách. Dva z nich byly chráněny pancířem.
	Blízkou obranu fortu Goražda zajišťoval hluboký příkop s vyzděnou eskarpou i kontreskarpou, bráněný ze čtyř kaponiér. Jejich výzbroj byla omezena pouze na pušky.