Dobytí těžkých kanónů u Sangatte v roce 1944

Vzpomínky poručíka Jamese Wareinga, 79. obrněná divize Královského obrněného sboru (přidělena k 1. kanadské armádě).

V posledních letech je obec Sangatte, ležící několik mil západně od Calais, spojována spíše s ilegální imigrací, ale v roce 1944 byla známá jako místo, odkud Němci po tři roky ostřelovali Dover.

Dvě roty kanadské pěchoty od pluku North Shore zahájily dne 26. září operaci Undergo, aby se zmocnily šestnáctipalcových děl v Noires Mottes u Sangatte. Bylo to právě den poté, kdy padlo rozhodnutí, aby 1. britská výsadková divize ustoupila z Arnhemu.

Velel jsem malému oddílu cepních tanků, Krokodýlů a petardových tanků, přidělených pro operaci od 79. obrněné divize. Již předchozí večer jsme dorazili k pahorku nad děly a na noc jsme tanky opustili. Němci věděli, že tam jsme, ale zmohli se jen na slabou palba z pláží naším směrem a občasné ostřelování z dělostřeleckých baterií v Calais. Jako výraz posledního vzoru však vypálili 16 ran z levého děla na Dover a my jsme po každém výstřelu cítili závan horka.

Akce začala hodinu po rozednění velkým náletem RAF, při kterém vznikly po celém prostoru krátery. Výsledkem bylo, že se celé úbočí kopce sesulo na Němce, ukryté v tunelech a pevnůstkách, obklopujících děla. Přesnost bombardování byla taková, že ani jedna bomba nespadla za hranici, stanovenou pro naši bezpečnost.

Jako první jsem poslal cepní tanky, ale většina min již byla předtím přivedena k explozi nebo vyrvána ze země náletem RAF. Pobřežní obrana začala odpovídat osmaosmdesátkami a minomety a tak jsem se svým plamenometným Krokodýlem vyrazil na pahorek. Když jsem přijížděl na pahorek, náhodná střela z Calais zničila jeden pás a další zasáhla zadní část Krokodýla. Byl jsem na druhé straně tanku a vymrštilo mě to do kráteru. Byly to čistě náhodné zásahy, neboť z Calais nás nemohli vidět. Saniťáci mne prohlédli a byl jsem v pořádku kromě dočasné ztráty sluchu, která možná přispěla k úplné hluchotě, kterou trpím už po mnoho let.

Byl jsem příliš daleko, abych použil plamenomet, ale zasáhl jsem do boje kanónem ráže 75 mm. Můj střelec byl vynikající a prvními dvěma výstřely vyřadil osmaosmdesátku a minometné postavení na pobřeží, což bylo zvlášť důležité, neboť ostřelovalo proud kanadské pěchoty sestupující po svahu k pevnostem. Nakonec jsme rozdali víc ran, než jsme dostali a během dopoledne vyběhli nějací Němci z pevností, aby se vzdali. Jejich lidé je okamžitě zlikvidovali a boj pokračoval. O hodinu později, nebo možná ještě po delším čase, jsme viditelně umístili petardový tank na pahorek a to německý odporu ukončilo. Sešel jsem dolů z kopce s kanadským plukovníkem, abych od jejich velitele, mladého kapitána, přijal kapitulaci. Ze všech pevností vlály bílé vlajky, ale ještě nenastalo úplné ticho. Byli vysláni ženisté, aby našli a zneškodnili všechny destrukční nálože, než dovolíme Němcům odejít. Zjistili jsme, že za pomoci nástrah hodlali vyhodit všechny tři pevnosti do povětří a zlikvidovat tak co nejvíc z nás.

Prohlídka komplexu později ukázala, že prostřední pevnost dostala před několika měsíci přímý zásah z Doveru. Střela prorazila dvě patra. Během opravy Němci předstírali činnost děla vypouštěním kouře přes hlaveň.

Kanaďané, pokud jde o oslavy, byli trochu praštění. V komplexu pevností jsme našli dobře ukrytý vinný sklípek a tak jsme jim byli schopni při této příležitosti zdatně asistovat.

Útok byl popsán v týdeníku Illustrated ze 14. října 1944. V článku byly fotografie děl a okolního terénu a pár snímků mojí tankové osádky. Snímky, pořízené pro časopis, stále uchovávám jako připomínku této úspěšné akce.


"WWW2 People's War" je online archiv válečných vzpomínek, zaznamenaných veřejností a shromážděných BBC. Celý archiv lze nalézt na adrese bbc.co.uk/ww2peopleswar

"WW2 People's War" is an online archive of wartime memories contributed by members of the public and gathered by the BBC. The archive can be found at bbc.co.uk/ww2peopleswar'

Tento text je publikován dle podmínek volné licence BBC pro nekomerční projekty.



BUNKROLOGICKÝ ZÁPISNÍK