Tvrz Sapey – spojení moderní tvrze s fortem

Ačkoli na Maginotově linii existuje několik případů, kdy byly tvrze nějakým způsobem zakomponovány do starších pevnostních staveb, jednalo se obvykle pouze o využití výhodného místa, případně i některých terénních úprav, především příkopů. Pouze v případě tvrzí Janus a Sapey bylo částečně využito i původního podzemí. Mimo jiné i díky tomu patří tvrz Sapey nad městem Modane v SF Savoie ke konstrukčně nejzajímavější.

Fort Sapey byl vybudován v letech 1885-1893 v nadmořské výšce 1737 m. Jeho hlavní dvoupatrová kasárenská budova o půdorysu „U“ byla zesílena betonem, což fortu dodalo značně působivý vzhled. Nejzajímavější modernizací měly být čtyři kasematy ve skalní stěně pod fortem, spojené šikmou galerií s dvorem fortu, do roku 1914 však byly vybudovány pouze dvě z nich. Zbraně, které by z nich působily čelně do údolí, by měly vynikající palebné možnosti.

Ve 30. letech 20. století byla v místě fortu zahájena výstavba tvrze. Vchodový objekt se nachází v týlu fortu, dělostřelecké sruby těsně za eskarpou a pozorovatelna přímo na hlavním valu. Nejdůležitějším úkolem tvrze byla čelní palba do údolí řeky Arc a dále boční palba směrem na pravé křídlo uzávěru, kterou zajišťoval dělostřelecký srub se dvěma kanóny vz. 29. K plnění důležitějšího z úkolů obdržela tvrz dva vzácně se vyskytující výkonné kanóny vz. 33, chráněné 20 centimetrů silnými pancéřovými deskami. Zbraně byly samostatně umístěny ve dvou neobvyklých objektech, zapuštěných do skály, které obsahují pouze střeleckou místnost, napojenou přímou chodbou na podzemí. Původní podzemní prostory kasemat z doby před 1. světovou válkou byly pravděpodobně částečně využity, nicméně jedna z kasemat byla zazděna, neboť se nacházela těsně vedle nových objektů. Původní vyzděná šikmá galerie, včetně malých muničních skladišť, byla napojena na pravý objekt a posloužila k jeho propojení s novým podzemím pod pozorovatelnou. Konkrétní způsob využití této části podzemí je však nejasný. Z filtrovny tvrze byla proražena úzká spojovací chodba, ukončená pancéřovými dveřmi, která ústí do sálu velkého podzemního úkrytu z počátku 20. století. Jeho sál byl evidentně využit, neboť je v něm provedena nová elektroinstalace. Neobvyklé je, že tento přístup do tvrze nebyl s výjimkou střílny v pancéřových dveřích nijak bráněn.

Neobvyklé je také to, že tvrz nemá žádné pěchotní objekty a jen minimum zbraní pro blízkou obranu. Standardně je pro tyto účely vybaven pouze vchodový objekt se zbraněmi JM a FM pod betonem a zvonem GFM. Zbývající čtyři objekty nemají žádné zvony s výzbrojí a pouze pravý dělostřelecký srub disponuje alespoň jedním lehkým kulometem po betonem. Tuto anomálii lze vysvětlit tím, že tvrz je situována v týlu (za tvrzemi Saint Gobain a Saint Antoine) a navíc na nepřístupném skalním ostrohu, takže útok zblízka by byl velmi nepravděpodobný. V kritické situaci by pravděpodobně bylo možné použít k obraně i valy a kaponiéry starého fortu. Podobným deficitem v oblasti blízké obrany se vyznačuje jedině tvrz Mont Agel v SF Alpes Maritimes, která je taktéž umístěna v bezpečné vzdálenosti za jinými tvrzemi, které měly nést tíhu případného přímého útoku.


obvod fortu - světle modrá
podzemí fortu - světle zelená


BUNKROLOGICKÝ ZÁPISNÍK